Ondřej Klein

---

Před nedávnem jsem dočetl knihu Zdravá střeva, tak bych se s vámi rád podělil o dojmy z knížky a také o to, co v případě jejího přečtení získáte. Tušíte, co se skrývá pod pojmem mikrobiom? Proč jste možná jen 1/1200 člověka? Kolik malinkatých „potvůrek“ tak asi žije ve vašem zažívacím ústrojí a proč bychom jim měli věnovat náležitou péči a starat se o ně? Proč už nikdy nebudete praktikovat politiku přehnané hygieny? Jak spolu souvisí mikrobiom a hubnutí? To je jen pár otázek, které kniha od vědců ze Stanfordovi univerzity, kteří se sami zabývají výzkumem mikrobiomu, dokáže zodpovědět.

Manželé Justin & Erica Sonnenburgovi se zabývají výzkumem mikrobiomu a jeho vlivu na lidské zdraví na Stanfordově univerzitě. Když se výzkum mikrobioty dostal díky pokročilé technologii sekvenování DNA na vysokou úroveň, aby dokázal identifikovat jednotlivé druhy bakterií a jejich přibližný počet, ukázala se nejrůznější spojení mezi odlišnostmi mikrobioty u nemocných a zdravých lidí. Tato nová zjištění považovala Erica s manželem za tak zásadní, že se rozhodli sepsat knihu.

Kniha je členěna do devíti, respektive deseti hlavních částí. V první kapitole se dozvíte, co je to mikrobiota, a proč bychom se o ni měli starat. Zjistíte, že váš zažívací trakt je domovem pro více než 350 trilionů mikrobiálních buněk. Docela silné číslo, sám si toto množství nedokážu reálně představit. O tom, jaké složení mikrobiomu máme a jestli hraje s námi nebo proti nám, rozhoduje spoustu faktorů, které dokážeme ovlivnit. Ke správnému osídlení našich střev dochází již při porodu. Když dítě projde porodními cestami, tak získá mikrobiotu přirozeně od matky. Tady se ukazuje, jak je přirozený porod pro zdraví důležitý. U dětí, které na svět přišly císařským řezem, bohužel nedochází k předání mikrobiomu. V knize se však dozvíte, že není vše ztraceno a dá se to řešit. Vlivem západního stylu života, kde převládá nedostatek pohybu, spousta průmyslově zpracovaných potravin, nadužívání antibiotik a přílišný důraz na čistotu, se mikrobiota výrazně poničila, což koresponduje i s výskytem civilizačních onemocnění. Tato zjištění se zakládají na porovnání rozmanitosti mikrobiomu u Američanů a Jihoamerických indiánů. Američané měli v průměru v zažívacím traktu kolem 1 200 druhů bakterií, kdežto indiáni disponovali v průměru 1 600 druhy. Dá se předpokládat, že je to zejména větším splynutím s přírodou a menší mírou antibiotik a sterility v případě bohatosti indiánského mikrobiomu.

Ve druhé kapitole se dozvíte podrobně, jaký vliv má porod klasickou cestou a císařským řezem na mikrobiotu novorozence. Dále projdete další období života malého človíčka a dozvíte se o důležitosti kojení z dalšího pohledu, kdy mateřské mléko obsahuje tzv. OMM (oligosacharidy mateřského mléka), které slouží jako potrava pro rozvoj mikrobiomu kojence.

Třetí kapitola osvětlí spojitost mikrobiomu a imunitního systému. Vždyť mikrobiota tvoří větší část imunity jedince! Bakteriální osídlení má velký vliv na zánětlivé onemocnění střevní sliznice, jako je třeba Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitidu a dokonce i na alergie. Tím se dostáváme k tomu, že lidé žijící ve velkoměstském prostředí mají více alergických reakcí než lidé žijící na venkově. Můžeme tady sledovat negativní korelaci výskytu alergií s bohatostí mikrobiomu. V pokračování kapitoly se probírá devastační vliv antibiotik na rozmanitost bakteriálního osídlení a co s tím udělat.

Čtvrtá kapitole se věnuje problematice probiotik. Popisuje, jak se správně orientovat na trhu, a které probiotika ideálně vybrat pro nejlepší funkci. Dozvíte se, jaké potraviny jsou nejlepší pro to, abyste krmili ty správné bakterie a docílili tak maximálního zdraví.

Pátá kapitola popisuje vliv současného západního stylu stravování na mikrobiom. Zjistíte, proč ve většině případů mikroby ve vašich střevech umírají hlady, a doslova vám ožírají tlusté střevo zevnitř. Samozřejmostí jsou poskytnuté informace, které opět pomohou tento stav zvrátit. Zásadním krokem je navýšení vlákniny v potravě, s čímž se přirozeně zvýší nebo zlepší profil přijímaných sacharidů. Autoři poskytnou dostatek informací o tom, jaké sacharidy si z potravy vybírat a kterým se raději vyhýbat.

Tématem propojení mozku a střeva se zabývá šestá kapitola. Často se na střevo pohlíží jako na zapomenutý orgán, jelikož ve střevě se produkuje většina neurotransmiterů a jejich prekurzorů. To jsou látky, které jsou třeba zodpovědné za naši náladu, takže složení mikrobiomu dokonce ovlivňuje to, jak se cítíme. Bakterie v tlustém střevě ovlivňují imunitní systém a pomocí autonomního nervového systému čile komunikují s mozkem. Věda dokáže vytvořit bezmikrobní myši, které nejsou osídleny mikrobiotou. Při pokusech s mikrobiotou na těchto myších se ukázalo, že složení mikrobiomu ovlivňuje i to, jak ostražitě a pozorně se myš chová a tím ovlivňuje přežití druhu. Parazit toxoplasma, kterého dle předpokladů má asi 2/3 Čechů, ovlivňuje chování svých hostitelů, aby se dostal do organismů koček, od kterých se zase toxoplasmou nakazí lidé. V dalších odstavcích naleznete pádné důvody, proč konzumovat dostatek vlákniny. Mezi dobré důvody patří prevence před kardiovaskulárními onemocněními.

Zánětlivým a infekčním střevním onemocněním se věnuje kapitola sedmá. Nejzajímavější částí je, že mikrobiota se v experimentálních pokusech transplantuje. Lidé s opakovanou infekcí nebezpečnou bakterií C. difficile byli léčeni pomocí transplantace mikrobioty v Akademickém lékařském centru v Amsterdamu. Neuvěřitelných 94 % účastníku bylo pomocí této metody vyléčeno. Kapitola dále plyne vysvětlením ničivých vlastností antibiotik na mikrobiom.

Problematice mikrobiomu a stáří se věnuje osmá kapitola. S věkem se mění mikrobiota jedince a pro zdravé stáří je její složení jedním z klíčových faktorů. Opět se dozvíte spoustu informací, díky kterým zjistíte, proč si udržovat „mladý“ mikrobiom a oddalovat tak neústupnou degradaci organismu.

V poslední deváté kapitole si shrnete dosavadní poznání s praktickými doporučeními. Svůj mikrobiom si můžete nechat otestovat třeba na www.ubiome.com a zjistit tak konkrétní složení mikrobioty.

Příjemným bonusem je i řada jednoduchých receptů nabitých vlákninou, které vám nezaberou moc dlouhou přípravu a jsou velice chutné.

Dle mého názoru se jedná o knížku, kterou by si měl přečíst každý. Najdete v ní odpovědi na mnoho vašich otázek týkajících se vlivu potravy na zdraví. Příště budete přemýšlet a konzultovat s lékařem, jestli je nutné brát antibiotika a pokud ano, tak víte, že byste měli užívat i probiotika. Potravou bohatou na vlákninu dokážete správně vyživovat svůj mikrobiom, takže si honem běžte pro nějaký kousek ovoce nebo zeleniny.

Potraviny prospěšné pro mikrobiom:

Ovoce, zelenina, ořechy, semínka, obilniny (celozrnné), luštěniny, zakysané mléčné výrobky a kvašená zelenina.

Faktory životního stylu prospěšné mikrobiom:

Pohybová aktivita, pobyt v přírodě, spánek, střídmé používání chemikálií a meditace.

Potraviny poškozující mikrobiom:

Jednoduchý cukr, transmastné kyseliny – (sladkosti a některé margaríny), nasycené mastné kyseliny – (přemíra živočišných bílkovin), rafinované rostlinné oleje a alkohol.

Faktory životního stylu poškozující mikrobiom:

Stres, antibiotika, hnojiva, herbicidy, pesticidy a příliš velký důraz na hygienu.

Příklady jednoduchých receptů pro „nakrmení“ mikrobioty:

Ranní královské smoothie:

V této snídani vaše hladovějící mikroorganismy dostanou pořádnou dávku potravy. Mohou se těšit přibližně na 15 gramů vlákniny. Probiotické kultury z plnotučného jogurtu nebo acidofilního mléka budou určitě dobrými přáteli s vaší mikrobiotou. S množstvím si samozřejmě hrajte podle velikosti nádoby do mixéru a vašimi trávicími schopnostmi.

1/2 avokáda
1 banán
1 hrst listové zeleniny – (špenát, listy červené řepy nebo listy kadeřávku)
1 plnotučný bílý jogurt nebo acidofilní mléko
1 PL Chia semínek
1 PL lněných semínek
1 ČL medu nebo tableta stévie
1 Mrkev
Zbytek obsahu dolít vodou – v létě pro osvěžení přidat led.

Mangovo – kefírové lassi:

Lassi je tradiční indický nápoj, který disponuje velkým množstvím probiotických kultur a antioxidačních účinků díky použitému koření. Vše opět naházíme do mixéru (mimo vody/ledu). Namixujeme a pokud chcete nápoj naředit, tak přidáme vodu nebo led dokud nedocílíte požadované konzistence. Na dvě porce budete potřebovat přibližně:

500 – 600 ml kefíru nebo acidofilního mléka
2 zralá manga
1 ČL mletého kardamonu
1 menší hrstka máty (ideálně čerstvé)
1 PL medu nebo stévie
Vodou nebo ledem zředíme nápoj dle chuti

Comments

comments