Co očekávat od spolupráce s výživovým coachem a proč se úspěšná spolupráci neobejde bez vzájemné komunikace? Odstranění únavy, lepší fyzická kondice a umění poskládat si jídelníček vzhledem ke svým potřebám a cílům jsou jen třešničkou na dortu.
Vzpomínám si na úvodní dotazník, kde jsi mi napsala, že bys chtěla zhubnout a naučit se, jak a co správně jíst, aby ti nic nechybělo a nebyla jsi moc unavená. Podařilo se toho dosáhnout za dosavadní půlrok spolupráce?
To se určitě podařilo. Výsledky už jsou, myslím, i viditelné, ale zároveň je pro mě důležité, že se cítím dobře a do velké míry odpadla i únava. Vím, co a jak jíst, resp. jak si “poskládat” nebo vybrat plnohodnotné jídlo, které mi dodá potřebné živiny a ne jen energii.
Abychom dokázali změřit pokrok, je zapotřebí sledovat v čase číselné údaje, jako je tělesná hmotnost a obvody. Vše ale začíná v hlavě a přístupu k dosažení vytyčených cílů. Kde vidíš sama u sebe největší “neměřitelné pokroky” a jak ti dokázaly zlepšit život?
Už dlouho pravidelně několikrát týdně sportuji, pohyb mám ráda a snažím se jím kompenzovat sedavé zaměstnání, ale byla jsem často unavená. Kromě změn v jídelníčku se proto snažím zaměřit i na spánek, který se mi podařilo navýšit alespoň na 7 hodin denně, a to je hned znát.
Dobře se mi vstává, vlastně se ze mně za posledního půl roku téměř stalo ranní ptáče. Díky kvalitnímu a vyváženému jídlu mám po celý den dostatek energie bez útlumů a ospalosti. Tato zlepšení se promítla i do lepší fyzické kondice a síly.
Už když jsi za mnou přišla, tak jsi toho o výživě věděla spoustu. V čem sama vidíš největší přínos spolupráce se mnou jako člověkem, který ti pomáhá se lépe orientovat ve světě sportu a výživy?
Věděla jsem nějaký základ, ale když se nad tím zamyslím zpětně, tak mi spíše přijde, že skoro nic 🙂 Věděla jsem, které věci jsou ty zdravé a které naopak. Ale spojit si, že tuhle potravinu dáváme do jídla jako zdroj kvalitní bílkoviny, tuhle jako sacharidy, a že se jich není třeba bát, nad tím jsem před půl rokem rozhodně nepřemýšlela.
Obrátila jsem se na tebe především kvůli individuálnímu přístupu, spoustu věcí si člověk může nastudovat sám, ale mít nějakého průvodce, který vysvětlí a poradí se vším, co je potřeba, je podle mého názoru k nezaplacení.
Zároveň musím říct, že to, že s tebou budu sdílet svůj “pokrok”, pro mě často znamenalo takový ten výstražný hlásek v hlavě a tím i třeba stopku. Když si vezmu, že jsme začínali spolupráci vlastně na počátku “koronakrize”, kdy byl člověk zavřený doma a prakticky nikam nemohl, tak jsem ji asi ani lépe využít nemohla.
Jak se nové poznatky nejen ohledně výživy promítly do tvého života? Dokázala jsi odbourat únavu a chutě na sladké?
Aktuálně jsem trochu ve fázi, kdy bych si s každým o zdravé stravě povídala a povídala, takže tím možná okolí už trochu otravuji, tak se to snad srovná 🙂 Z přípravy jídla se pro mě stal koníček, hodně mě baví zkoušet nové recepty, vymýšlet, co si připravím, ale také kam na jídlo naopak zajít.
Určitě se mi hodně změnily chutě, prakticky jsem z jídelníčku vyřadila klasický cukr a téměř nepotřebuji jídla doslazovat. Bohatě mi stačí osladit si jídlo přirozeně ovocem, dochutit proteinem, případně sáhnout po nějakém přírodním sladidle. Obecně se i přes nabitý program, stres v práci apod. cítím mnohem méně unavená, než tomu bylo dříve.
Dnes už snad všichni ví, že diety jsou jen krátkodobým řešením, po kterých následuje opětovné přibrání ztracených kilogramů. Sama jsi vyzkoušela jednu z 30 denních výzev. Proč podle tebe musí člověk alespoň trochu chtít změnit životní styl, aby dosáhl svých cílů?
Vlastně to všechno začalo tou 30 denní výzvou, kterou jsem zkoušela držet. Jsem relativně cílevědomá, tak pro mě nebyl velký problém dodržet stanovené množství jídla a “jet” podle předloženého manuálu.
Problém ale nastal právě po jejím dokončení, kdy nastala fáze: “Co teď?”. Došlo mi, že nevím, jak bych se měla dále udržitelně stravovat a věděla jsem, že vrátit se zpět k předchozím návykům nebude zřejmě nejlepší nápad.
Chtěla jsem dlouhodobější řešení a bez větší či menší změny životního stylu to, myslím, nejde. Pokud se člověk vrátí zpět do stejných kolejí, bude mít zase ty stejné výsledky jako předtím, se kterými nebyl evidentně spokojený, když se jednou k držení diety odhodlal. To je podle mě klíčové si uvědomit.
Jaká zjištění byla pro tebe nejvíce překvapující a osvobozující? Po sacharidech se nepřibírá a že ovoce můžeš jíst i odpoledne, jsi už věděla.
Co se týká spolupráce s tebou, tak mě obecně na začátku vlastně překvapilo, že jsem nedostala nic striktně stanoveno. Čekala jsem, že dostanu přesně manuál s výpisem a gramáží potravin. Moc se mi proto líbilo, že jsi mi vše vysvětlil, jak si jídlo sestavit, co do jídelníčku zařadit. Společně jsme nastavili optimální počet porcí a gramáže podle mé aktivity a dosavadních zvyklostí.
Nejvíc osvobozující pro mě bylo “zjištění”, že jídlo nemá hodinky a že přijmeš stejně kalorií, když ho sníš v 8 ráno nebo v 8 večer. Moc se mi líbilo, že si můžu i nadále dávat polotučné mléko do kávy.
Trvale udržitelný životní styl, který přinese výsledky není o neustálém pojídání dietních potravin. Můžeš “normálně jíst” a v klidu si dopřát i hamburger s hranolkama. Bylo takové zjištění pro tebe překvapivé a jak ses naučila pracovat s touto svobodou v jídle?
To je na tom to zásadní, že musí jít o trvale udržitelnou změnu. Je třeba najít alternativu a individuální nastavení tak, aby to člověku vyhovovalo. Tím určitě není představa, že si už nikdy nedám dort nebo třeba pizzu. Já mám asi tu výhodu, že mě baví si hrát s přípravou jídla.
Takže jdu aktuálně cestou, že si raději připravím burger z kvalitních potravin doma nebo si upeču dezert, udělám zmrzlinu apod. Pak mě ani nenapadne, že by to bylo něco proti jídelníčku. Trvalá udržitelnost není o tom jíst jenom salát.
Myslíš, že bys dosáhla svých cílů a tolik se toho naučila, i když bych ti vypracoval pouze jídelníček na míru? A proč je podle tebe důležitá vzájemná komunikace ve vztahu klient – coach?
Určitě ne, pokud bych dostala jenom soupisku jídel, tak bych byla opět bezradná. Nemůže to být jenom o tom, něco striktně dodržovat, ale je třeba si uvědomovat i souvislosti. Teď mám opravdu pocit, že “vím, jak na to”.
Komunikace je strašně důležitá a pomáhá vyřešit zádrhely, které se na cestě objeví. Myslím, že bez individuálních konzultací bych se nebyla schopná posunout dál. Pokud se objevil problém, tak jsme společně hledali příčinu, v jakých situacích jsem třeba sáhla po něčem “na chuť” apod. Bylo pro mě strašně důležité si toto uvědomit a podívat se na to z jiné perspektivy.
Co považuješ jako největší přínos výživového coachingu a co je podle tebe nejdůležitější pro to, aby člověk dosáhl svých cílů, ať už jde o hubnutí nebo jen zdravější stravování?
Nejdůležitější je, že se člověk sám musí skutečně rozhodnout a chtít trvalou změnu, která se nestane sama ze dne na den. Výživový coach je potom takový průvodce, který tu cestu velikým způsobem ulehčí a navede, kam je třeba. Jako největší přínos proto vidím již zmiňovaný individuální přístup.
Je potřeba si uvědomit, že každý potřebuje něco jiného, má jiný životní styl, jiné návyky a v tomto případě jde opravdu o hledání udržitelného řešení na míru. Myslím, že mít možnost konzultovat, obrátit se o radu či vysvětlení, je strašně veliký benefit.
Sama celkem dost sportuješ, žiješ aktivně, stravuješ se zdravě a vzhledem ke svým potřebám. Co představuje zdravý životní styl tvým vnímáním?
Pro mě je to určitě zdravě, kvalitně a v úměrném množství jíst. Nicméně ruku v ruce s tím jde i dostatek odpočinku, nějaká snaha o eliminaci stresu, aby byl člověk psychicky a fyzicky v pohodě.
Osobně mne překvapilo, jak rychle jsem si na “nový” režim zvykla. Změna není nikdy jednoduchá, ale pokud se člověk skutečně rozhodne a stanoví si reálný cíl, za kterým chce jít, tak je to polovina úspěchu.
Vždy je třeba udělat nějaké změny, ať jde o úpravu ve stravování, či cokoli jiného, ale z dlouhodobého hlediska se to vyplatí, pokud člověk nechce zůstat stát na místě. S pomocí ostatních, třeba právě výživového coache, pokud jde o stravu a sport, pak může být cesta jednodušší a přímější.